Odkud se vlastně berou ta voňavá hnědá zrnka, která si koupíme v obchodě? Pocházejí z rostlinky zvané kávovník, kterých je na světě tisíce druhů. Nejznámější z nich je ARABIKA (coffee arabika)  a ROBUSTA (coffee caneophora).

 

PĚSTOVÁNÍ
Kávovník je rostlina patřící do řádu mořenovitý, druh coffea.

Může to být poměrně malá rostlinka, nebo také strom několikametrový strom.

Kávovníku se daří v teplejším prostředí v nadmořské výšce 600 m. n. m. – 2500 m. n. m., najdeme ho tedy především v tropické a subtropickém pásmu v obratníku raka a kozoroha.

Většinou se pěstuje na přímém slunci na plantážích, kde se kvůli sklizni udržuje výška rostliny 3m. Specifické odrůdy se mohou pěstovat i pod stínem jiných plodin, což jim dodává specifickou chuť. Planě rostoucí kávovníky mohou dosahovat až 15m.

Vyhovuje mu lehká a výživná půda, specifický chuťový profil najdeme u kávovníků rostoucích na vulkanickém podloží.

Tak jako každou rostlinku je i kávovník potřeba dostatečně zalévat, ideální roční srážky pro kávovník jsou kolem 1000mm s 90% vlhkostí.

ROZMNOŽOVÁNÍ
Kávovník se rozmnožuje buď řízkováním nebo sazenicemi, které se vysazují nejprve v kávovníkových školkách a později se větší rostlinky přesazují přímo na plantáž.

Na první úrodu kávovníku si ale musíme trpělivě počkat 3 – 5 let, kávovník padk rodí až do svých zhruba 30ti let. Po celou dobu se farmáři musí o rostliny pečlivě starat.

CO V SOBĚ SKRÝVÁ KÁVOVNÍKOVÁ TŘEŠEŇ
Plodem kávovníku je peckovice. Podobně jako naše třešně se sladkou dužinou a peckou uvnitř, i kávovník v sobě ukrývá pecku, nebo spíše dvě pecky, nebo spíše dvě kávová zrnka.

Pod vnější slupkou (exocarp) dnes známou jako cascara je šťavnatá dužina (mezocarp) a v něm se nacházejí dvě kávová zrna (semena). Ta jsou pokryta pevnou slupkou (pergamen), ze které se musí při  zpracování vyloupat a přímo na zrnech je ještě lehká stříbrná blanka (intergument), která se při pražení kávy odlupuje.

Většina třešní obsahuje dvě kávová zrna, která jsou přitisknuta plochými stranami k sobě. Ve vzácných případech je uvnitř jen jedno zrno, tomu se pak říká perlové zrno a je velmi ceněno.

JAK POZNÁTE KÁVOVNÍK?

Kávovník poznáte podle typických oválných podlouhlých a lesklých listů a  bílých květů, ze kterých se později stanou plody, tedy kávové třešně ukrývající dvě kávová zrnka.

Než však bude moci sběrač kávové třešně sebrat a z nich následným zpracováním dostat kávová zrna, musejí plody dostatečně dozrát, což může trvat 6 – 11 měsíců v závislosti na druhu kávovníku a vnějších podmínkách. Sklizeň pak může probíhat díky postupnému dozrávání i několikrát do roka.

ŠKŮDCI

Tak jako každá rostlinka má i kávovník své škůdce. Jedním z nich je malý brouček zvaný Hypothenemus Hampeci, který se živí listy a plody.

Dalším škůdcem je houba Hemileia vastarix napadající listy, které pak rychle opadají.

Kávovník má ale obranný mechanistmus – KOFEIN. Čím níže kávovník roste, tím více potencionálních škůdců a tím také obsahuje více kofeinu. Proto kávy typu Robusta, které rostou v nižších polohách obsahují až 1x více kofeinu než Arabiky rostoucí ve vyšších nadmořských výškách.

 

VĚDĚLI JSTE ŽE…

Zajímavostí kávovníku je, že na sobě může mít ve stejnou dobu květy i plody, plody navíc můžou být v různých stupních zrání od nezralých zelených, přes žluté až po zralé červené třešně.

 

 

A JAKÉ JSOU IDEÁLNÍ PODMÍNKY?

Nadmořská výška 600 – nad 2000 m. n. m.

Průměrná roční teplota 17 C – 24 C pro arabiku

Průměrná roční teplota 24 C – 30 C pro robotu

Při teplotách pod 0 C kávovník uhyne

Roční srážky kolem 1000mm

Optimální vlhkost kolem 90%

Půda bohatá na živiny (humusovitá), lehká propustnost, mírně kyselé pH

Vyhovují i půdy sopečného původu

Kávovník je neobyčejná rostlina. Při správné péči nám poskytne neobyčejný chuťový požitek, pojďte se přesvědčit na vlastní chuťové pohárky.

 

 

 

29Červenec
2020